{"id":4958,"date":"2022-03-01T00:50:45","date_gmt":"2022-02-28T23:50:45","guid":{"rendered":"https:\/\/www.artinbox.cz\/?p=4958"},"modified":"2022-03-01T01:20:13","modified_gmt":"2022-03-01T00:20:13","slug":"eduard-ovcacek-fotografika-4-3-21-4-2022","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.artinbox.cz\/?p=4958","title":{"rendered":"Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek: FOTOGRAFIKA (4. 3. – 21. 4. 2022)"},"content":{"rendered":"\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek: FOTOGRAFIKA<\/strong>
(4. 3. – 21. 4. 2022)<\/p>\n\n\n\n

kur\u00e1torky:
Nadia Rovderov\u00e1, Alena Zykmundov\u00e1<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u00favodn\u00ed text k v\u00fdstav\u011b: Ji\u0159\u00ed Machalick\u00fd<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava, kterou zah\u00e1j\u00edme v p\u0159edve\u010der 89. narozenin autora, p\u0159edstav\u00ed jeho nejnov\u011bj\u0161\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed tvorbu na pomez\u00ed fotografie a grafiky.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdstava se kon\u00e1 za podpory St\u00e1tn\u00edho fondu kultury. D\u011bkujeme!
<\/p>\n\n\n\n

\"Eduard
Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek: Akt I., fotografika, digital modern print 1960s\/2020<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Mnohostrann\u00fd um\u011blec Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek <\/strong>(*5. 3. 1933) vyu\u017e\u00edv\u00e1 m\u00e9dia grafiky, vizu\u00e1ln\u00ed a konkr\u00e9tn\u00ed poezie, kol\u00e1\u017e, malbu, plastiku, lettristickou fotografi\u00ed i instalaci. Autor byl v roce 1960 jedn\u00edm ze zakladatel\u016f um\u011bleck\u00e9 skupiny Konfrontace soust\u0159ed\u011bn\u00e9 na informel, v roce 1967 jedn\u00edm ze zakladatel\u016f Klubu konkretist\u016f. Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek ve sv\u00e9 tvorb\u011b zkoum\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm p\u00edsmo a znaky, je p\u0159edn\u00ed osobnost\u00ed lettrismu v \u010desk\u00e9m, \u010deskoslovensk\u00e9m i v celosv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek * 5. 3. 1933<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed linie v d\u00edle Eduarda Ov\u010d\u00e1\u010dk<\/strong>a<\/p>\n\n\n\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek do\u0161el u\u017e ve sv\u00e9m ran\u00e9m obdob\u00ed pades\u00e1t\u00fdch let ke zjednodu\u0161en\u00ed tvar\u016f a k osobit\u00e9mu zp\u016fsobu vyj\u00e1d\u0159en\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm srozumiteln\u00fdch a ka\u017ed\u00e9mu pochopiteln\u00fdch symbol\u016f. Jeho p\u0159edstavy se rozv\u00edjely v \u0159ad\u00e1ch  v\u00fdrazov\u011b bohat\u00fdch kreseb, v nich\u017e se ji\u017e formoval vyhran\u011bn\u00fd smysl pro jejich p\u0159esn\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed.  P\u0159itom se v nich projevuje nespoutan\u00e1 hravost a fantazie. P\u0159em\u00fd\u0161lel tak\u00e9 nad kompozi\u010dn\u00edmi z\u00e1konitostmi, zab\u00fdval se mo\u017enostmi zlat\u00e9ho \u0159ezu, dok\u00e1zal citliv\u011b sladit barevn\u00e9 plochy a z\u00e1kladn\u00ed geometrick\u00e9 tvary, vytv\u00e1\u0159el \u017eiv\u00fd rytmus \u010dlen\u011bn\u00ed plochy a prostoru. Z\u00e1rove\u0148 se je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem pades\u00e1t\u00fdch let prom\u00edtla do jeho tvorby grotesknost r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f a situac\u00ed. Ji\u017e tehdy tak\u00e9 dosp\u011bl ke struktur\u00e1ln\u00edmu vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Tak se formovaly z\u00e1kladn\u00ed rysy jeho budouc\u00ed tvorby, kter\u00e1 se rozv\u00edjela ve dvou hlavn\u00edchch lini\u00edch, kter\u00e9 se ov\u0161em prol\u00ednaj\u00ed po cel\u00fd jeho \u017eivot. Toti\u017e v\u00fdtvarn\u00e9 experimenty s obsahem, kter\u00fd vych\u00e1zel z pozn\u00e1n\u00ed vztah\u016f ve spole\u010dnosti a z jej\u00edho celkov\u00e9ho v\u00fdvoje. <\/p>\n\n\n\n

     V prvn\u00ed polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek stal jedn\u00edm z v\u00fdrazn\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f informelu, ale p\u0159esto bylo z\u0159ejm\u00e9 \u017ee m\u00e1 smysl pro \u0159\u00e1d, kter\u00fd z chaosu vyr\u016fstal. Struktur\u00e1ln\u00ed malba i grafika  byla v jeho pod\u00e1n\u00ed v\u00fdrazov\u011b rozmanit\u00e1 a neut\u00e1p\u011bla se v ponur\u00e9 st\u0159\u00eddm\u00e9 barevnosti jako u \u0159ady dal\u0161\u00edch na\u0161ich autor\u016f. Byla naopak \u010dasto velmi v\u00fdrazn\u00e1 a hrav\u00e1 a pronikaly do n\u00ed znaky, kter\u00e9 jakoby navazovaly na Klee\u016fv odkaz. Um\u011blec p\u0159ich\u00e1zel i na vlastn\u00ed technick\u00e9 postupy, nap\u0159\u00edklad v takzvan\u00fdch se\u0161\u00edvan\u00fdch obrazech.  A dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavou kapitolu tvo\u0159\u00ed Topografie, v nich\u017e dosp\u011bl k reli\u00e9fn\u00edmu \u0159e\u0161en\u00ed, podtr\u017een\u00e9mu ostr\u00fdmi barevn\u00fdmi t\u00f3ny. V jeho obrazech se st\u00e1le objevovaly symboly, kter\u00e9 n\u011bkdy p\u0159ech\u00e1zely a\u017e do p\u00edsmov\u00fdch znak\u016f. <\/p>\n\n\n\n

     Ji\u017e v prvn\u00ed polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let za\u010dal vytv\u00e1\u0159et struktury z p\u00edsma a v pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch obdob\u00ed se stal na\u0161\u00edm nejd\u016fsledn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitelem lettrismu, v n\u011bm\u017e p\u0159ich\u00e1zel na st\u00e1le nov\u00e1 technick\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed v bohat\u00fdch prom\u011bn\u00e1ch tvar\u016f. Jeho struktur\u00e1ln\u00ed obrazy a grafick\u00e9 listy z liter a \u010d\u00edslic p\u016fsob\u00ed neoby\u010dejn\u011b \u017eiv\u011b, proto\u017ee v nich um\u011blec st\u00e1le objevoval nov\u00e9 a nov\u00e9 postupy. A dosp\u00edval i k netradi\u010dn\u00edm form\u00e1t\u016fm, podobn\u011b jako n\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed um\u011blci jeho generace, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd nal\u00e9zal vlastn\u00ed v\u00fdraz vych\u00e1zej\u00edc\u00ed v\u00fdhradn\u011b z osobn\u00ed zku\u0161enosti. Po cel\u00e1 desetilet\u00ed dok\u00e1zal objevovat nov\u00e9 metody, v nich\u017e se v\u017edycky dopl\u0148ovala n\u00e1hoda s p\u0159esn\u011b ur\u010den\u00fdmi pravidly a tak\u00e9 symboly vyjad\u0159uj\u00edc\u00edmi jeho pohled na sv\u011bt i na situaci ve spole\u010dnosti a na d\u011bjinn\u00e9 ud\u00e1losti.<\/p>\n\n\n\n

     V Ov\u010d\u00e1\u010dkov\u011b tvorb\u011b zaujaly d\u016fle\u017eit\u00e9 m\u00edsto tak\u00e9 kol\u00e1\u017ee, v nich\u017e za\u010dal propalovat plochu pap\u00edru roz\u017ehaven\u00fdmi p\u00edsmov\u00fdmi kovov\u00fdmi matricemi. Tak se mohly ve vrstv\u00e1ch prol\u00ednat nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdznamy a tak\u00e9 se \u017eiv\u011b m\u011bnil rytmus obrazov\u00e9 skladby. Kol\u00e1\u017e o\u017eivil dekol\u00e1\u017e\u00ed, tak\u017ee se propojila konstrukce s destrukc\u00ed. D\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho tvorby se staly objekt a reli\u00e9fy, ve kter\u00fdch dopl\u0148oval exaktn\u00ed tvary s propalovan\u00fdmi p\u00edsmov\u00fdmi strukturami. V nich se projevil i autor\u016fv smysl pro architektonick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, v n\u011bm\u017e nesporn\u011b nav\u00e1zal i na rusk\u00fd konstruktivismus dvac\u00e1t\u00fdch let. Zaj\u00edmav\u00fdm experimentem byly ready mades z ti\u0161t\u011bn\u00fdch spoj\u016f, kter\u00e9 se staly dokladem sou\u010dasn\u00e9ho technick\u00e9ho v\u00fdvoje. Pracoval s nalezen\u00fdmi prvky, podobn\u011b jako dal\u0161\u00ed um\u011blci jeho generace.<\/p>\n\n\n\n

     Pro Eduarda Ov\u010d\u00e1\u010dka je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee se v nov\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed vracel ke sv\u00fdm star\u0161\u00edm d\u00edl\u016fm, nap\u0159\u00edklad k fotogram\u016fm z \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, kter\u00e9 vyu\u017eil objevn\u00fdm a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem s pomoc\u00ed nov\u00fdch technologi\u00ed. V \u0159ad\u00e1ch ru\u010dn\u00edch pap\u00edr\u016f rozvinul ob\u011b z\u00e1kladn\u00ed linie sv\u00e9 tvorby, toti\u017e tu experiment\u00e1ln\u00ed, v n\u00ed\u017e pracoval s prom\u011bnami struktur a tvar\u016f a  tak\u00e9 tu groteskn\u011b lad\u011bnou, v n\u00ed\u017e reagoval na prom\u011bny ve spole\u010dnosti a ve vztaz\u00edch mezi lidmi. V devades\u00e1t\u00fdch letech dosp\u011bl k s\u00e9rii obraz\u016f a grafik tzv. Staronov\u00fdch znak\u016f, kter\u00e9 mohou p\u0159ipom\u00ednat p\u00edsma star\u00fdch kultur. Jde v\u0161ak o zcela nov\u00e9 znaky, kter\u00e9 z odkazu d\u00e1vn\u00fdch tradic mohou vych\u00e1zet, i kdy\u017e ve z\u0159eteln\u00e9m spojen\u00ed se sou\u010dasnost\u00ed. Jinou d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho projevu se staly akce \u2013 performance ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru nebo instalace v galerijn\u00edm prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 dok\u00e1\u017ee p\u0159esn\u011b zapojit do dan\u00fdch souvislost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

     Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek se krom\u011b experiment\u00e1ln\u00ed struktur\u00e1ln\u00ed grafiky v\u011bnoval tak\u00e9 serigrafii, kterou zprvu vyu\u017eil v z\u00e1v\u011bru \u0161edes\u00e1t\u00fdch let a potom znovu na po\u010d\u00e1tku nov\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed. Z\u00e1sadn\u00edm zlom pro n\u011bj znamenaly mo\u017enost\u00ed po\u010d\u00edta\u010de, kdy sv\u00e9 p\u0159edstavy zpracov\u00e1val digit\u00e1ln\u011b a mohl tv\u016fr\u010d\u00edm zp\u016fsobem vych\u00e1zet i ze sv\u00fdch minul\u00fdch objev\u016f. Jeho tvorba se znovu v\u00fdrazov\u011b obohacovala. Nav\u00edc mohl digit\u00e1ln\u00edm tiskem dos\u00e1hnout velkoplo\u0161n\u00fdch form\u00e1t\u016f. Zas\u00e1hl tedy do mnoha oblast\u00ed, kter\u00e9 se v jeho projevu vz\u00e1jemn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed a prol\u00ednaj\u00ed a v nich\u017e neust\u00e1le experimentuje s nov\u00fdmi technick\u00fdmi \u010di technologick\u00fdmi mo\u017enostmi.    <\/p>\n\n\n\n

Ji\u0159\u00ed Machalick\u00fd<\/strong>, Praha, \u00fanor 2022<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek: Akt II., fotografika, digital modern print 1960s\/2020<\/em><\/strong><\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

                                         <\/p>\n\n\n\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek<\/strong> je v r\u00e1mci \u010desk\u00e9ho um\u011bn\u00ed nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm a nejsystemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm pr\u016fzkumn\u00edkem fenom\u00e9nu p\u00edsma a p\u00edsmov\u00fdch znak\u016f. Je \u010deln\u00edm p\u0159edstavitelem lettrismu u n\u00e1s i ve sv\u011bt\u011b. P\u00edsmov\u00e9 znaky se objevuj\u00ed v d\u0159ev\u011bn\u00fdch reli\u00e9fech, v propalovan\u00e9 kol\u00e1\u017ei, v malb\u00e1ch i v d\u00edlech vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed kombinace uveden\u00fdch technik. Pat\u0159\u00ed ov\u0161em i mezi pr\u016fkopn\u00edky \u010desk\u00e9 vizu\u00e1ln\u00ed poezie. K t\u00e9to experiment\u00e1ln\u00ed poloze modern\u00edho b\u00e1snictv\u00ed se dostal na po\u010d\u00e1tku 60. let prakticky sou\u010dasn\u011b s Josefem Hir\u0161alem a Bohumilou Gr\u00f6gerovou. Jeho rozs\u00e1hl\u00e9 d\u00edlo zahrnuje malbu, plastiku, vypalovan\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 reli\u00e9fy kovov\u00fdmi literami, kol\u00e1\u017ee, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159\u00ed jak na pap\u00edr tak na pl\u00e1tno. Ve struktur\u00e1ln\u00edch grafik\u00e1ch, serigrafi\u00edch, kol\u00e1\u017e\u00edch, digit\u00e1ln\u00edch tisc\u00edch, objektech a obrazech zkoum\u00e1 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed variace pou\u017eit\u00ed p\u00edsmov\u00fdch znak\u016f. Sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho rozs\u00e1hl\u00e9 pr\u00e1ce jsou mimo jin\u00e9 instalace a um\u011bn\u00ed akce.<\/p>\n\n\n\n

Jsme velmi r\u00e1di, \u017ee Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek, kter\u00fd je dnes ji\u017e v\u00fdtvarnou legendou, se rozhodl vystavit svou posledn\u00ed tvorbu na autorsk\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Artinbox Gallery, kde v\u00fdstavn\u00ed koncepci m.j. sm\u011brujeme k nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edm experiment\u016fm na rozhran\u00ed fotografie a jin\u00fdch m\u00e9di\u00ed. V\u00fdstava s p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fdm n\u00e1zvem FOTOGRAFIKA se bude v\u011bnovat pr\u016fniku fotografick\u00e9, grafick\u00e9 a liter\u00e1rn\u00ed tvorby Eduarda Ov\u010d\u00e1\u010dka, kter\u00e1 vznikla v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edho p\u016flstolet\u00ed, a m.j. odr\u00e1\u017e\u00ed i v\u00fdvoj m\u00e9dia fotografie a grafiky u n\u00e1s i ve sv\u011bt\u011b. Vizu\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st bude dopl\u0148ovat rovn\u011b\u017e autorova b\u00e1snick\u00e1 tvorba.                                                                     <\/p>\n\n\n\n

Ov\u010d\u00e1\u010dkovo d\u00edlo se inspiruje p\u00edsmem, piktogramy, zoomorfn\u00edmi a antropomorfn\u00edmi znaky, ideogramy, ale i lidskou figurou, kterou transformuje do polohy obr\u00e1zkov\u00e9ho p\u00edsma a v\u00fdtvarn\u00e9 grotesky. Realizuje celou \u0159adu d\u0159ev\u011bn\u00fdch plastik, vypalovan\u00fdch, d\u0159ev\u011bn\u00fdch reli\u00e9f\u016f a antropometri\u00ed z pap\u00edrov\u00e9 hmoty. Zde op\u011bt vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u00edsmov\u00e9ho znaku, jako nositele v\u00fdtvarn\u00e9ho a s\u00e9mantick\u00e9ho v\u00fdznamu. R\u016fzn\u00e9 druhy pap\u00edr\u016f, makulatura, pap\u00edrov\u00e1 hmota je v\u00fdtvarn\u00e9 m\u00e9dium, kter\u00e9 mu sk\u00fdt\u00e1 mnohostrann\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 uchopen\u00ed. Toto m\u00e9dium se mu nab\u00edz\u00ed k v\u00fdtvarn\u00e9mu vyu\u017e\u00edt v \u0159ad\u011b v\u00fdtvarn\u00fdch discipl\u00edn – v grafice, kol\u00e1\u017e\u00edch, propalovan\u00fdch kol\u00e1\u017e\u00edch, v malb\u011b, reli\u00e9fu, plastice a dal\u0161\u00edch intermedi\u00e1ln\u00edch technik. Pracuje s haptickou transparentn\u00ed kvalitou pap\u00edru v\u00edce ne\u017e t\u0159icet let a objevuje nov\u00e9 zp\u016fsoby v\u00fdtvarn\u00e9ho uchopen\u00ed tohoto materi\u00e1lu. Vyn\u00e1lez pap\u00edru pova\u017euje za fundament\u00e1ln\u00ed objev pro rozvinut\u00ed lidsk\u00e9 kreativity a inteligence. Intenzivn\u011b se zab\u00fdv\u00e1 grafikou. Z grafick\u00fdch technik se p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bnuje struktur\u00e1ln\u00ed grafice 1960-1970, leptu, slepotisku a serigrafii. Je inici\u00e1torem lettristick\u00e9 fotografie 1964-1965, kterou realizuje pomoc\u00ed tzv. sendvi\u010dov\u00e9 techniky.  <\/p>\n\n\n\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek: \u201cJedno z mnoha v\u00fdtvarn\u00fdch m\u00e9di\u00ed, kter\u00e9 m\u011b na konci pades\u00e1t\u00fdch a po\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let p\u0159i m\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch v\u00fdzkumech pokusech a hled\u00e1n\u00ed nov\u00fdch technologi\u00ed a materi\u00e1l\u016f oslovilo, byla pochopiteln\u00e9 fotografie. Fotografie v tradi\u010dn\u00ed poloze, jako je \u017e\u00e1nrov\u00e1, report\u00e1\u017en\u00ed, dokument\u00e1rn\u00ed & aran\u017eovan\u00e1 fotografie, byla jen na okraji m\u00e9ho z\u00e1jmu. Oslovovaly m\u011b sp\u00ed\u0161e fotografie Emily Medkov\u00e9, Vil\u00e9ma Reichmana, Milo\u0161e Kore\u010dka nebo provokativn\u00ed atmosf\u00e9ra fotografi\u00ed V\u00e1clava Zykmunda. P\u0159itahovala m\u011b jednozna\u010dn\u011b mo\u017enost vyu\u017eit\u00ed fotografie ve smyslu nov\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho sm\u011brov\u00e1n\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 sc\u00e9ny pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. M\u016fj z\u00e1jem o tyto tendence osciloval kolem vzniku nov\u00fdch m\u00e9di\u00ed, materi\u00e1l\u016f a technologi\u00ed v grafice a malb\u011b. To m\u011b jako p\u0159edstavitele mlad\u00e9 generace zaj\u00edmalo nejv\u00edce, Informace, katalogy a publikace se za \u017eeleznou oponou z\u00edsk\u00e1valy jen zt\u011b\u017eka, ale pozd\u011bji, zejm\u00e9na ve druh\u00e9 polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, se p\u0159ece jenom tu a tam da\u0159ilo dostat se k informa\u010dn\u00edm zdroj\u016fm anebo osobn\u011b nav\u0161t\u00edvit n\u011bkterou z velk\u00fdch v\u00fdstav. To mi poskytovalo konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159edstavu o tom, jak se v\u00fdtvarn\u00fd provoz a sc\u00e9na ve svobodn\u00e9m sv\u011bt\u011b na z\u00e1pad od na\u0161ich hranic utv\u00e1\u0159\u00ed a kam sm\u011b\u0159uje. V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed se v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku za\u010dala ne ofici\u00e1ln\u011b prosazovat st\u0159edn\u00ed a mlad\u00e1 generace tv\u016frc\u016f, kter\u00e1 se navzdory sorele (socialistick\u00e9mu realismu) pln\u00e9 soust\u0159edila na abstrakci, p\u0159edev\u0161\u00edm na struktur\u00e1ln\u00ed abstraktn\u00ed malbu a grafiku. Tyto tendence se a\u017e pozd\u011bji za\u010daly ozna\u010dovat terminem informel. Hlavn\u011b struktur\u00e1ln\u00ed grafika a vizu\u00e1ln\u00ed poezie se pro m\u011b staly doslova komunikativn\u00edm prost\u0159edkem p\u0159i navazov\u00e1n\u00ed kontakt\u016f s kolegy v zahrani\u010d\u00ed. Velmi siln\u011b na n\u00e1s zap\u016fsobila tvorba \u0160pan\u011bl\u016f, jako byli Antoni T\u00e0pies, Manolo Millares Luis Feito a dal\u0161\u00ed. V \u010deskoslovensk\u00e9m n\u00e1siln\u011b izolovan\u00e9m prost\u0159ed\u00ed vznikalo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch abstraktn\u00edch projev\u016f a podivuhodn\u00fdch materi\u00e1lov\u00fdch kreac\u00ed a samoz\u0159ejm\u011b i obsahov\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00edch v\u00fdtvarn\u00fdch kvalit, kter\u00e9 mnoha p\u0159\u00edpadech je\u0161t\u011b \u010dekaj\u00ed na odbornou komparaci a za\u0159azen\u00ed do kontextu sv\u011btov\u00e9 produkce. V t\u00e9to situaci jsem intuitivn\u011b a spont\u00e1nn\u011b pochopil, \u017ee se zde pro m\u011b otev\u00edr\u00e1 cesta ke struktur\u00e1ln\u00ed a lettristick\u00e9 fotografii. V souvislosti s v\u00fdvojem abstrakce ve v\u00fdtvarn\u00e9m um\u011bn\u00ed se za\u010dala celosv\u011btov\u011b tak\u00e9 prosazovat vizu\u00e1ln\u00ed a fonetick\u00e1 poezie. V \u0159ad\u011b zem\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b se etablovala \u0159ada skupin i solit\u00e9rn\u00edch tv\u016frc\u016f, kte\u0159\u00ed k sob\u011b rychle na\u0161li cestu. Vznikaly tak bezprost\u0159edn\u011b nov\u00e9 kontakty a nova p\u0159\u00e1telstv\u00ed k vz\u00e1jemn\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b prac\u00ed a t\u00edm i zku\u0161enost\u00ed. Pr\u00e1v\u011b moje vizu\u00e1ln\u00ed poezie psan\u00e1 na psac\u00edm stroji Underwood Standard Portable z roku 1924, struktur\u00e1ln\u00ed grafika a propalovan\u00e9 kol\u00e1\u017ee, byly nosn\u00fdm atributem, kter\u00fd m\u011b inspiroval k lettristick\u00e9 a struktur\u00e1ln\u00ed technice ve fotografice. Tato m\u00e9dia byla rovn\u011b\u017e objektem vz\u00e1jemn\u00e9 v\u00fdm\u011bny prac\u00ed mezi mnou a sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdmi kolegy. Fotografov\u00e1n\u00edm jsem se za\u010dal intenzivn\u011b zab\u00fdvat na konci pades\u00e1t\u00fdch a po\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed, kdy jsem z\u00edskal prvn\u00ed fotoapar\u00e1t \u010desk\u00e9 v\u00fdroby, zn\u00e1my jako Flexaret<\/em>\u201c.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek: Akt III., fotografika, digital modern print 1960s\/2020<\/strong> <\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Na sklonku minul\u00e9ho stolet\u00ed a v n\u00e1sledn\u00fdch letech 21. stolet\u00ed nastal pom\u011brn\u011b rychl\u00fd obrat, kter\u00fd se projevil p\u0159\u00edklonem k digit\u00e1ln\u00ed technice ve fotografii. S t\u00edm samoz\u0159ejm\u011b souvisela i expanze a transfer po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 technologie a grafick\u00fdch softwar\u016f do v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed. \u201eBylo mi jasn\u00e9, \u017ee se t\u011bmto trend\u016fm nemohu vyhnout. Naopak sna\u017eil jsem se zvl\u00e1dnout a vyu\u017e\u00edt novou technologii, kter\u00e1 se nab\u00edzela jak u fotoapar\u00e1t\u016f, tak u digit\u00e1ln\u00edho tisku fotografi\u00ed. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pracuji s digit\u00e1ln\u00edm fotoapar\u00e1tem \u2013 zrcadlovkou Nikon 3100. Fotografie zpracov\u00e1v\u00e1m na po\u010d\u00edta\u010di Apple iMac a tisknu na tisk\u00e1rn\u011b Epson 4900 do form\u00e1tu A2. Pova\u017euji to za p\u0159irozen\u00fd v\u00fdvoj a definitivn\u011b jsem t\u00edm opustil klasick\u00e9 fotografick\u00e9 postupy. Podobn\u011b drtiv\u00fd n\u00e1stup digit\u00e1ln\u00edch technologi\u00ed je patrn\u00fd i ve voln\u00e9 grafice, grafick\u00e9m designu a polygrafii. Moje vysoko\u0161kolsk\u00e1 pedagogick\u00e1 praxe tento trend vyu\u017e\u00edv\u00e1 a potvrzuje. Zab\u00fdv\u00e1m se multimedi\u00e1ln\u00ed tvorbou a pozoruji, \u017ee n\u00e1stup nov\u00fdch technologi\u00ed je ji\u017e patrn\u011b nezvratn\u00fd a bezesporu bude kladn\u011b zhodnocen v pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edho v\u00fdvoje v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, podobn\u011b jako se to stalo p\u0159ed n\u011bkolika des\u00edtkami let s n\u00e1stupem serigrafie ve voln\u00e9 grafice – p\u0159esn\u011b v roce 1964 na v\u00fdstav\u011b Documenta 3 v Kasselu. Tehdy tam Andy Warhol suver\u00e9nn\u011b p\u0159edstavil svoje velkoryse koncipovan\u00e9 serigrafie. Byly to jeho nezapomenuteln\u00e9, barevn\u011b dr\u00e1\u017ediv\u00e9 varianty portr\u00e9t\u016f Marilyn Monroe. I kdy\u017e se um\u011blci zab\u00fdvali serigrafii daleko d\u0159\u00edve, serigrafie se definitivn\u011b a v \u0161ir\u0161\u00edm z\u00e1b\u011bru prosadila a\u017e po t\u00e9to v\u00fdstav\u011b a stala se pak p\u0159edm\u011btem \u010detn\u00fdch akvizic soukrom\u00fdch i ofici\u00e1ln\u00edch sb\u00edrek modern\u00edho um\u011bn\u00ed.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Po\u010d\u00e1tek vzniku m\u00fdch prvn\u00edch lettristick\u00fdch fotografi\u00ed se datuje rokem 1964. Impulzem se staly pozitivn\u00ed filmy, kter\u00e9 jsem pou\u017eil pro tisk mnou vybran\u00e9ho souboru vizu\u00e1ln\u00ed poezie \u201eKruhy – Z\u00e1jmena“ (1964-1966), p\u016fvodn\u011b zpracovan\u00e9ho na kovolistech. Jednotliv\u00e9 pozitivn\u00ed \u010di negativn\u00ed filmy nebo i kombinace t\u011bchto film\u016f jsem kladl kontaktn\u011b na fotopap\u00edr, a n\u00e1sledn\u011b jsem na takto p\u0159ipraven\u00e9 fotopap\u00edry exponoval fragmenty \u017eensk\u00fdch t\u011bl pomoc\u00ed zv\u011bt\u0161ovac\u00edho p\u0159\u00edstroje Magnifax 3. Tak vznikla sendvi\u010dov\u00e1 technika, pojmenovan\u00e1 podle vrstven\u00ed na sebe kladen\u00fdch pozitivn\u00edch a negativn\u00edch film\u016f. Prvn\u00ed cyklus takto vytvo\u0159en\u00fdch fotografi\u00ed se jmenoval \u201eTetovan\u00e1 \u017eena“. Zde byly pou\u017eity pozitivn\u00ed i negativn\u00ed filmy urbanistick\u00fdch pl\u00e1n\u016f a projekt\u016f, kter\u00e9 byly exponov\u00e1ny na \u017eensk\u00e9 akty. Ty vytv\u00e1\u0159ely na t\u011ble kresby podobn\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed. Pozd\u011bji jsem k experiment\u00e1ln\u00ed tvorb\u011b fotografi\u00ed pou\u017e\u00edval filmy z vlastn\u00ed v\u00fdtvarn\u00e9 produkce, ale v r\u016fzn\u00fdch modifikac\u00edch. Byly to filmy figur\u00e1ln\u00edch perokreseb, propalovan\u00fdch kol\u00e1\u017e\u00ed, struktur\u00e1ln\u00edch grafik z \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, d\u0159ev\u011bn\u00fdch reli\u00e9f\u016f nebo pozd\u011bji filmy vrstven\u00fdch ru\u010dn\u00edch pap\u00edr\u016f s fragmenty p\u00edsma a znak\u016f. Vznikala tak unik\u00e1tn\u00ed fotografika, kter\u00e1 respektuje ne jen autentick\u00fd v\u00fdtvarn\u00fd rukopis p\u016fvodn\u00edho d\u00edla, ale i atmosf\u00e9ru aktu, kde je d\u016fraz p\u0159edev\u0161\u00edm kladen na sv\u011btlo a st\u00edn a na intimn\u00ed plastick\u00e9 detaily \u017eensk\u00e9ho t\u011bla. Pozd\u011bji jsem vyu\u017e\u00edval n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch negativ\u016f s p\u00edsmov\u00fdmi znaky z oblasti jin\u00fdch m\u00e9di\u00ed. Od roku 1991 jsem za\u010dal vyu\u017e\u00edvat v\u00fdhradn\u011b digit\u00e1ln\u00ed technologie ke zpracov\u00e1n\u00ed a k tisku fotografik.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Fotografie zpracov\u00e1v\u00e1m pomoc\u00ed grafick\u00e9ho programu Photoshop. Digit\u00e1ln\u00ed technika ve fotografii m\u00e1 mnoho odp\u016frc\u016f, ale i p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdch zast\u00e1nc\u016f a obh\u00e1jc\u016f. Je asi t\u0159eba naj\u00edt jakousi st\u0159edn\u00ed cestu – modus vivendi, kter\u00e1 by vedla k vz\u00e1jemn\u00e9 toleranci a respektu. Za ka\u017ed\u00fdm m\u00e9diem je t\u0159eba hledat p\u0159edev\u0161\u00edm inven\u010dn\u00ed ho tv\u016frce. Klasick\u00fd fotograf naexponuje stovky sn\u00edmk\u016f a z tohoto velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed vybere jen n\u011bkolik zda\u0159il\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f. I to je z\u00e1rukou kladn\u00e9ho tv\u016fr\u010d\u00edho \u00fasil\u00ed, ale nemus\u00ed to b\u00fdt v\u017edy cesta k originalit\u011b a v\u00fdjime\u010dnosti. Rovn\u011b\u017e tak po\u010d\u00edta\u010d se sebelep\u0161\u00edm programem nezaru\u010d\u00ed nov\u00fd, neokoukan\u00fd v\u00fdtvarn\u00fd n\u00e1zor. Ka\u017ed\u00e9 m\u00e9dium nakonec ovl\u00e1d\u00e1 \u010dlov\u011bk, jeho\u017e invence a v\u00fdtvarn\u00e1 potence rozhoduje o kone\u010dn\u00e9m vyzn\u011bn\u00ed d\u00edla. Obdivuji star\u00e9 klasick\u00e9 techniky, ale pohotovost, rychlost, a tak\u00e9 maxim\u00e1ln\u00ed technick\u00e1 dokonalost digit\u00e1ln\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed m\u011b natolik p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee d\u00e1v\u00e1m t\u00e9to technice jedno zna\u010dn\u011b p\u0159ednost. Nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee n\u011bkdy v budoucnu p\u0159ijde je\u0161t\u011b n\u011bco tak p\u0159evratn\u00e9ho, jako je po\u010d\u00edta\u010d a digit\u00e1ln\u00ed reproduk\u010dn\u00ed technologie.\u201c <\/em><\/p>\n\n\n\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek <\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\"\"
V ostravsk\u00e9m ateli\u00e9ru Eduarda Ov\u010d\u00e1\u010dka, foto Nadia Rovderov\u00e1, 5. 2. 2022.<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

O autorovi:<\/strong><\/strong><\/p>\n\n\n\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek<\/strong> se narodil 5. b\u0159ezna 1933 v T\u0159inci. V letech 1957 a\u017e 1963 studoval na Vysok\u00e9 \u0161kole v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Bratislav\u011b v ateli\u00e9ru monument\u00e1ln\u00ed malby u profesora Petra Matejky. Ji\u017e za studia v letech 1959 a\u017e 1960 byl inici\u00e1torem, spolu s grafikem M. Urb\u00e1skem a \u0159adou dal\u0161\u00edch v\u00fdtvarn\u00edk\u016f (M.\u010cunderl\u00edk, R. Fila, J.Jankovi\u010d, J. Ko\u010di\u0161, P. Ma\u0148ka a dal\u0161\u00ed), p\u0159i zalo\u017een\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 skupiny v\u00fdtvarn\u00edk\u016f Bratislavsk\u00e9 konfrontace. Tato skupina dala impuls ke vzniku nefigurativn\u00edho um\u011bn\u00ed – INFORMELU na Slovensku. V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech 1962 – 1966 se st\u00e1v\u00e1 p\u0159edn\u00edm p\u0159edstavitelem lettrismu a konkr\u00e9tn\u00ed poezie u n\u00e1s. V letech 1967 – 1968 je spoluzakladatelem a \u010dlenem Klubu konkretist\u016f, jeho\u017e koncepci a sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed formuluje Ars\u00e9n Pohribn\u00fd: „Konkr\u00e9ty jsou instrumenty \u010dist\u00e9ho estetick\u00e9ho z\u00e1\u017eitku. Konkr\u00e9ty jsou zbaveny imitace v\u011bc\u00ed okoln\u00edho sv\u011bta, proto\u017ee jsou samy v\u011bcmi.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Eduard Ov\u010d\u00e1\u010dek reprezentoval \u010desk\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 um\u011bn\u00ed doma i v zahrani\u010d\u00ed,  z\u00fa\u010dastnil se \u0159ady mezin\u00e1rodn\u00edch bien\u00e1le grafiky v Ljubljani, Grenchenu, Brn\u011b, Fredrikstatu, bien\u00e1le evropsk\u00e9 grafiky v Heidelbergu a jinde. Obdr\u017eel cenu za grafiku na mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstav\u00e1 v Polsku-Zielona G\u00f3ra, \u010destn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed na 1. bien\u00e1le V\u00fdzkumy grafiky v Jihlav\u011b. Z\u00fa\u010dastnil se mezin\u00e1rodn\u00edho sympozia Plen\u00e9r v polsk\u00e9m Kozalinu, Il. bien\u00e1le prostorov\u00fdch forem v Elblagu v Polsku a mezin\u00e1rodn\u00edho sympozia pro mlad\u00e9 architekty a v\u00fdtvarniky v Liberci 1966. V letech 1963-1968 je asistentem grafick\u00fdch technik na Palack\u00e9ho Univerzit\u011b Olomouc na kated\u0159e v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy. K pedagogick\u00e9 \u010dinnosti se op\u011bt vrac\u00ed v roce 1992 na Ostravsk\u00e9 univerzit\u011b na kated\u0159e v\u00fdtvarn\u00e9 tvorby, kde se st\u00e1v\u00e1 odborn\u00fdm asistentem, volne gratiky. Je zastoupen ve sb\u00edrk\u00e1ch p\u0159edn\u00edch na\u0161ich a zahrani\u010dn\u00edch galeri\u00ed.  Je \u010dlenem mezin\u00e1rodn\u00edho um\u011bleck\u00e9ho spolku Kontrast 90 v Ostrav\u011b, je \u010dlenem spolku SVU M\u00e1nes a TT klubu v Brn\u011b. \u017dije a pracuje v Ostrav\u011b.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

[…]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":4949,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4958"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=4958"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4958\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4971,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4958\/revisions\/4971"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/4949"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=4958"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=4958"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.artinbox.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=4958"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}